ČEZ, a. s.

Zadavateli je vytýkáno nadužívání nesoutěžního jednacího řízení bez uveřejnění a skutečnost, že uchazeči jsou odrazováni častými změnami a rušením zakázek. 

Tento závěr je zavádějící bez zohlednění celkového kontextu a poměrů na relevantním trhu, závěry rovněž nerozlišují mezi veřejnými zadavateli a zadavateli sektorových veřejných zakázek, kde je např. hodnocení zakázek malého rozsahu zcela nerelevantní. Současně metodika podle všeho nedostatečně pracuje se zakázkami zadávanými pod vysoutěženými rámcovými smlouvami, v dynamickém nákupním systému a systému kvalifikace, takže je nesprávně zařazuje mezi zakázky zadávané bez otevřené soutěže. Většina zkoumaných zakázek je zadávána přímo k zajištění bezpečného provozu, údržby a modernizace nejen klasických, ale i dvou jaderných elektráren. Zadavatel se tudíž pohybuje na velmi specifickém trhu se zpravidla omezeným počtem vysoce specializovaných dodavatelů. Z uveřejněných 5 největších zakázek zadávaných údajně bez otevřené soutěže slouží 3 k zajištění provozu jaderných elektráren, přičemž jedna z nich je realizační smlouvou pro daný rok zadanou pod rámcovou smlouvou vysoutěženou v jednacím řízení s uveřejněním, tedy nikoli bez soutěže. Jak je zřejmé z hodnoty zakázek (zpravidla v řádech stamilionů Kč) a jejich názvů, jedná se o technologicky velmi složitá díla, např. činnosti na hlavních výrobních blocích jaderných elektráren nebo modernizace turbogenerátorů klasických elektráren, takže je velmi nekorektní očekávat, že se taková zadávací řízení se obejdou bez změn zadávací dokumentace a bez odpovídajícího času, mj. jiné i na jednání s dodavateli v jednacím řízení s uveřejněním. Zadavatel sektorové veřejné zakázky je také oprávněn zrušit veřejnou zakázku i bez naplnění zákonných důvodů, právě protože je podnikatelem působícím na trhu, tudíž důvody zrušení veřejných zakázek spočívají velmi často v posouzení rentability plánovaných akcí na základě získaných výsledků zadávacích řízení.