Ministerstvo kultury

V návaznosti na provedené hodnocení Zindex zasílá Ministerstvo kultury následující vyjádření.

Předně si dovolujeme uvést, že i přestože nebude níže uvedené shrnutí v některých případech vyznívat pozitivně, považuje Ministerstvo kultury v obecné rovině hodnocení Zindex za přínosné a smysluplné.

Hodnocení Zindex se pokouší zadavatelům poskytnout zpětnou vazbu, v kterých hodnocených oblastech se jim daří a v kterých se jim daří méně. Taková zpětná vazba by zřejmě měla být motivací zadavatelů ke zlepšení. Tato zpětná vazba je vyhodnocována především na základě zdrojového čtení dat a jejich vyhodnocování. Ačkoliv by se mohl takový postup jevit jako objektivní a transparentní, není tomu bez dalšího tak, neboť záleží na úhlu pohledu, z jakého se na hodnocení Zindex nahlíží.

Momentálně máme za to, že hodnocení není vůči zadavatelům zcela objektivní, neboť nezohledňuje specifika jednotlivých zadavatelů - to je dáno automatizací vyhodnocování některých dat, a ve výsledcích hodnocení Zindex tak mohou být vcelku výrazné odchylky od "dobré praxe", které však evokují dojem (neprávem) o tom, že se v některých oblastech hodnocení zadavatelům nedaří či daří méně v porovnání s jinými zadavateli, což ve svém důsledku může vyvolávat pochyby o konání zadavatele v oblasti veřejných zakázek.

Doporučujeme proto i nadále zlepšovat vypovídající hodnotu datových podkladů tak, aby byla specifika jednotlivých zadavatelů dostatečně zohledňována a aby nedocházelo k nedůvodnému zkreslování dat. Zároveň se jeví jako vhodné metodiky Zindex upravit, nikoliv jen dle "dobré praxe", ale rovněž dle skutečné praxe zadavatelů. Momentálně lze mít totiž za to, že některé části jednotlivých metodik pro vyhodnocování údajů nebyly vytvořeny s přihlédnutím ke skutečné praxi nabyté zadavateli, ale mnohdy pouze na základě teoretického uvažování. Metodiky hodnocení tak v některých případech nemusí reflektovat skutečný stav trhu veřejných zakázek (skutečnou praxi) a mohou proto působit zavádějícím dojmem - může dojít ke snížení vypovídající hodnoty dat.

K jednotlivým vyhodnocovaným oblastem sděluje Ministerstvo kultury následující:

Koncentrace dodavatelů

Do výpočtu tohoto ukazatele vstupují rovněž centralizované VZ, což zkresluje konečné výsledky hodnocení. Na základě VVZ doporučujeme vyřadit z hodnocení ty VZ, které jsou zadávány centralizovaně. Alternativně lze navrhnout, aby byl u dodavatelů vzešlých z centralizovaných VZ uveden příznak s patřičnou informací.

Podíl veřejných zakázek na celkových nákupech

Při výpočtu tohoto ukazatele není možné transparentně dohledat seznam VZ, jejichž objem je ve výsledcích zohledněn.

Náklady, které jsou obsaženy v položce výkazu zisku a ztrát A.I.36 (dle státní pokladny) v některých případech nejsou a nemohou být ze své povahy veřejnými zakázkami. Tato skutečnost by měla být při vyhodnocení zohledněna, neboť nyní zohledňována není, a tudíž může docházet (v případě MK dochází) ke značnému zkreslení výsledků hodnocení. Z našeho pohledu by bylo vhodné, aby došlo k přezkumu, zdali není vhodnější tuto položku vyhodnocovat individuálně po konzultaci s dotčeným zadavatelem. Lze totiž shrnout, že náklady nerovnají se automaticky nákup, jak by mohlo být dovozeno z nadpisu a popisu této části hodnocení.

Soutěžní řízení

Odkaz na VVZ k dotčené VZ NÁKUP SYSTÉMU SPISOVÉ SLUŽBY se nejeví jako správný, neboť neodkazuje na změnový formulář F20, ale na původní formulář F03. Vypovídající hodnota takové informace může být zkreslena.

Konzistentní jednání

V metodice hodnocení by bylo vhodné zohlednit případy veřejných zakázek, které mají vícekriteriální hodnocení, aby se u nich uplatňovala delší toleranční lhůta, než-li 90 dní. Momentálně toto metodika nerozlišuje, i přestože to má významný časový dopad na činnosti prováděné zadavatelem. Ve většině případů vícekriteriálního hodnocení je totiž nezbytné posoudit nabídky všech dodavatelů před samotným provedením hodnocení (ve většině případů není možné nejdříve hodnotit nabídky a následně posoudit nabídku jen dodavatele, který se umístil jako první v pořadí).

Navrhujeme proto, aby byl v rámci metodiky zohledněn zejm. způsob hodnocení (vícekriteriální či standardní) a byla stanovena tomu odpovídající toleranční lhůta (např. 120 dní).

Dále se jeví jako vhodné zvážit, zdali toleranční lhůtu neprodlužovat rovněž podle počtu došlých nabídek k dotčenému řízení, protože mnohdy nabídky obsahují nedostatky, které je nezbytné vyjasnit (je to v zájmu zadavatele) a s tím souvisí případné prodlužování doby uzavření smlouvy.

Kvalita dat na Profilu

Ve vyhodnocení se objevuje VZ, která nespadá do vyhodnoceného období:

NÁKUP SYSTÉMU SPISOVÉ SLUŽBY. V tomto případě se jednalo o dodatečnou evidenci dle metodických pokynů MMR, neboť bylo nezbytné uveřejnit změnu závazku ze smlouvy. Jako relevantní považujeme informaci o změně závazku ze smlouvy, která je zachycena v sekci „Soutěžní řízení“, nikoliv však v sekci „Kvalita dat na Profilu“.

Dále, dle metodiky k hodnocení zmiňujete k četnosti VZMR, že jsou VZMR vyhodnocovány shovívavěji, kdy za funkčně uveřejněnou považujete každou zakázku, která má alespoň vítěze a cenu. S ohledem na skutečnost, že již nějakou dobu funguje registr smluv, zadavatelé mnohdy preferují úsporu nákladů a informace o některých VZMR uveřejňují právě jen v registru smluv – dvojí evidence (na profilu zadavatele a v registru smluv) nemusí být žádoucí zejm. s ohledem na administrativní náročnost takových úkonů. Považujeme za vhodnější, aby se za řádně uveřejněné braly i informace o uveřejněných VZMR z registru smluv. Případně doporučujeme zvážit změnu hodnocení v této oblasti, aby vyhodnocení výše uvedené zohledňovalo. V situaci, kdy je uložena povinnost zákonem o registru smluv k uveřejňování některých smluv není zadavatel motivován uveřejňovat Vámi sledované údaje o „vítězi“ a „ceně“ na profilu zadavatele.

Děkujeme za možnost vyjádřit se k výsledkům hodnocení Zindex.